Základní pojištění smrti

Jak už z názvu vyplývá jedná se o základní pojištění obsažené v každé životní pojistce. Je určeno ke krytí rizika úmrtí pojištěné osoby, kdy se pojistné plnění vyplatí buďto určené tzv. obmyšlené osobě (případně osobám) a nebo je součástí dědického řízení, pokud tato obmyšlená osoba není určena respektive pokud taktéž není na živu.

Základní pojištění kryje riziko smrti jakoukoliv nahodilou událostí, tedy jak nemocí tak i úrazem. Existují i jeho "odnože", kdy je kryto riziko např. pouze v případě smrti úrazem respektive smrti úrazem z autonehody. Jsou-li na smlouvě pojištěna všechna tato uvedená rizika, potom se pojistné plnění sčítá.

Úrazové pojištění

Jedná se o volitelné připojištění, které kryje riziko úrazu.

Toto připojištění sestává z více volitelných složek, krom již výše uvedeného rizika smrti následkem úrazu (respektive z autonehody) je to dále pojistné plnění, které se vyplácí za samotný úraz, u laické veřejnosti často nazýváno jako "bolestné". Jsou dvě varianty této části úrazového pojištění a to konkrétně tělesné poškození úrazem a potom denní odškodné za dobu nezbytného léčení úrazu. První z těchto dvou variant je spíše ojedinělé a nenabízejí ho všechny pojišťovny, jeho výhoda tkví především v možnosti plnit okamžitě po nahlášení úrazu (není tedy třeba čekat, jak dlouho se bude úraz léčit) a druhou výhodou je, že pokud při jedné události dojde k mnohačetnému zranění (např. autonehoda jejímž důsledkem je zlomenina ruky, řezná rána a třeba naštípnutá páteř) potom se plní za každý tento úraz zvlášť.

Naproti tomu denní odškodné lze plnit až po doléčení daného úrazu a pokud dojde v jedné události k více úrazům, jak je popsáno výše, plní se pouze ten nejdéle léčený. Výhodou této varianty ovšem je, že srovnatelně nastavená pojistná částka u denního odškodného jako u tělesného poškození při stejném úrazu přináší cca o 50% vyšší plnění ve prospěch denního odškodného. Nutno podotknout, že k plnění z tohoto připojištění NENÍ nezbytná pracovní neschopnost (o té viz níže).

Dále může úrazové pojištění obsahovat připojištění trvalých následků úrazu. Plnění z něj lze ovšem ve valné většině případů požadovat až po jednom případně dvou letech, kdy došlo k ustálení následků úrazu a je tedy zjevné, že se skutečně jedná o trvalý následek (vyjímkou je případ, kdy je již po úrazu jasné, že ke zlepšení dojít nemže - např. při ztrátě končetiny, potom je obvykle možné plnit ihned).

Samotné trvalé následky se dělí ještě na další dvě části a to konkrétně na trvalé následky s lineárním plněním (valná většina pojistek tuto variantu již neumožňuje) a potom trvalé následky s progresivním plněním. První varianta znamená, že maximální pojistné plnění je 100% sjednané pojistné částky. U druhé je maximální plnění násobek sjednané pojistné částky. Tento násobek je určen přímo v pojistné smouvě, např. Trvalé následky úrazu s osminásobným progresivním plněním (tedy maximum je 800% sjednané pojistné částky).

Všechny výše uvedené části úrazového pojištění lze v některých pojistných smlouvách rozšířit navíc o plnění následků z autonehody. Pokud by se tedy klientovi stal úraz při dopravní nehodě, tak pak by se při souběhu úrazového pojištění plus pojištění úrazu z autonehody pojistné částky sčítaly.

Pojištění invalidity

U standardního pojištění invalidity se vyplácí pojistné plnění v případě přiznání invalidního důchodu jak z důvodu nemoci tak úrazu. Navíc je dost často možné připojistit ještě invaliditu úrazem, což by znamenalo, že v případě invalidního důchodu z důvodu nemoci by se klientovi vyplatilo pojistné plnění pouze ze standardního pojištění invalidity a v případě invalidního důchodu z důvodu úrazu by se opět pojistné plnění sčítalo (pokud by byly zároveň pojištěny obě varianty).

Nastavení pojištění invalidity je velmi variabilní, lze pojistit invaliditu třetího stupně, invaliditu druhého + třetího stupně a někdy dokonce i všechny tři stupně invalidity. Dále je možné volit mezi pojistným plněním formou renty (po dobu trvání pojištěného invalidního důchodu), případně jednorázovým plněním po přiznání invalidního důchodu.

Výhodnější varianou je každopádně pojištění s jednorázovým plněním. Důvodem je, že pokud bude klientovi přiznám invalidní důchod třetího stupně, který má pojištěný ve své smlouvě formou renty a v budoucnu by mu byl stupeň snížen, potom by přišel i o tuto rentu. V případě jednorázového plnění se vyplatí celá pojistná částka rovnou a klient si ji může uložit např. na spořící účet a čerpat z toho plnění po zbytek života (je-li k tomu určená pojistná částka nastavena na dostatečnou výši) a i kdyby v budoucnu byl verdikt o přiznaném stupni invalidity změněn, peníze už mu nikdo nevezme.

Pojištění nemocenských rizik

Mezi tato rizika patří jednak vážná onemocnění, dále pracovní neschopnost a pobyt v nemocnici.

U pojištění vážná onemocnění se vyplácí pojistné plnění při diagnóze v pojistných podmínkách daného pojištění uvedené choroby. V takovém případě se vyplatí 100% pojistné částky sjednané na toto připojištění a tím toto připojištění končí (samotná smlouva ovšem ne). Toto pojistné plnění je určeno k pokrytí nákladů spojených s léčbou dané choroby, ale také na srovnání propadu příjmu v době léčení.

Dalším z uvedených připojištění je odškodnění za dobu trvání pracovní neschopnosti. Je zde, podobně jako u ostatních uvedených připojištění, také možnost volby, zda bude kryto riziko pracovní neschopnosti jak z úrazu tak i z nemoci a nebo jen z úrazu. K plnění z tohoto druhu pojištění je třeba doložit neschopenku, tedy klient musí být skutečně v pracovní neschopnosti. Dále, toto pojištění nekryje krátkodobou pracovní neschopnost, pokud bude klient v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci méně než 14 dní, nedostane zaplaceno nic, bude-li v této pracovní neschopnosti 15 a více dní dostane proplacenu právě dobu od 15. dne nahoru. V případě pracovní neschopnosti z úrazu platí stejná pravidla, jen s tím rozdílem, že bude plněno od prvního dne, nikoliv od 15. dne jako ve výše uvedeném příkladu.

Tato doba, po kterou se u pojištění pracovní neschopnosti neplní se nazývá karenční doba a její výši si může klient určit při uzavření pojistné smlouvy (nicméně 14 dní je minimum, které je možné zvolit).

Posledním jmenovaným připojištěním je pobyt v nemocnici. Klient si opět může zvolit, zda chce aby pojištění krylo hospitalizaci při úrazu a nemoci, a nebo jen při úrazu. Plnění odpovídá následně počtu dní strávených v nemocničním zařízení (některé pojišťovny nepočítají dny, ale půlnoci) krát pojistná částka sjednaná ve smlouvě.

Pojištění zproštění od placení

Jedná se o ne příliš časté připojištění, ale paradoxně jeho význam je nezanedbatelný.

V situaci kdy dojde k pojistné události, která zabrání v další výdělečné činnosti, klient sice může obdržet pojistné plnění za riziko, které toto zapříčinilo (má-li ho pojištěno), ale ve valné většině případů se následné placení pojistky stává přítěží a klienti pojištění ruší (ač by jim jinak krylo v budoucnu další rizika).

Díky tomuto připojištění může klient smlouvu zachovat v původním nastavení jen s tím rozdílem, že pojistné až dokonce trvání pojištění nebo pominutí následků, na jejichž krytí bylo zproštění sjednáno (pokud se jedná o následky, u nichž může dojít k vyléčení) půjde na vrub pojišťovny.